Mobirise

O projektu....

Myšlenka na vznik památníku a jeho umístění

V období 2006–2008 pořádalo National War Museum of Scotland v Edinburghu výstavu Commado Country. Výstavu organizoval starší kurátor muzea Allan Stuart, který v tomto období pracoval i na knize Commando Country, mapující výcvik vojáků během 2. světové války na Skotské vysočině. Mezi exponáty výstavy bylo i několik předmětů připomínajících československé vojáky cvičené v letech 1941–1944 SOE. Londýnské Imperial War Museum zapůjčilo pro tuto výstavu ze svých sbírek i anglický překlad knihy Karla Čapka Anglické listy. Tuto knihu věnovala skupina účastníků kurzu na Camusdarach 15. 8. – 16. 9. 1941 svému instruktorovi Ernstu Van Maurikovi. Karel Čapek v knize popisuje svoje cesty po britských ostrovech v roce 1924, mimo jiné i plavbu z ostrova Skye do přístavu Mallaig a dále vlakem z Mallaig do Fort William přes Morar a Arisaig, tedy i do míst, kde byly v letech 1941–1943 organizovány kurzy pro čs. vojáky. Do knihy bylo vepsáno i věnování s dvaceti podpisy. Český honorární konzul v Edinburghu pan Dr. Paul Millar byl požádán Allanem Stuartem o rozluštění těchto podpisů. 


Po delší námaze se to podařilo. To byl velký impulz. Dr. Millar s přáteli ze Skotska a České republiky založili charitu Czech Memorial a Sdružení pro výstavbu památníku čs. vojákům ve Skotsku, o. s., s cílem postavit památník našim dobrovolníkům v místě jejich výcviku. Památník měl být vybudován nejenom jako připomínka hrdinství tří stovek dobrovolníků, ale i jako válečný hrob těch, kteří byli pohřbeni neznámo kde. Do odhalení památníku připomínalo zatím málo věcí pobyt a výcvik čs. vojáků ve Skotsku. Vitrína v Imperial War Museu – oddělení Tajné války v Londýně, pár zmínek a fotografií v informačním středisku Land Sea and Islands Centre v Arisaigu a provizorní pamětní deska umístěná přímým účastníkem – instruktorem kurzů gen. Antonem Petrákem na objektu Traigh House. A pak ještě vzpomínky na Čechoslováky mezi místním obyvatelstvem v oblasti bývalého výcvikového prostoru.

 Jedním z prvních úkolů bylo vybrat vhodné místo pro umístění památníku. Nakonec, po konzultacích ve výborech obou sdružení a s oblastní radou kraje Lochaber a místní radou a obyvateli Arisaigu, bylo doporučeno postavit památník na mořském břehu v obci Arisaig.

Vojenská historie

Území Skotské západní vysočiny (West Highland) bylo v roce 1940 vybráno britskou zpravodajskou a sabotážní organizací SOE (Special Operations Executive) za výcvikovou oblast jednotek Commados pro nácvik guerillovských a výsadkových metod boje a technik přežití. Zde byli mimo dobrovolníků z řad civilistů a vojáků z Velké Británie, Francie, Norska, Polska připravováni i vybraní příslušníci tehdejší československé armády.

 Centrum výcviku našich příslušníků umístila SOE na pobřeží severozápadního Skotska u osady Arisaig. Místo bylo stranou osídlených oblastí, přístupné po jediné silnici a železniční trati, kde každý cizí návštěvník byl okamžitě podezřelý, a navíc s několika velkými usedlostmi, vhodnými jako ubytovací základny. Ve dvanácti kurzech se zde od 17. července 1941 do 17. dubna 1943 vystřídalo 252 českých a slovenských dobrovolníků. Cesta pro ně začínala ve skotském Glasgow, vlakem do Fort William a přístavu Mallaig, ze kterého byli odváženi auty do svých výcvikových základen. První kurzy byly umístěny na farmu Garramor (STS25a), další pak na Camusdarrach (označení STS25b) a Traigh House (STS25c). Kurzům v období 17. 7. – 19. 11. 1941 velel major Young (instruktoři 2nd Lt Crosby, Lt Hamilton), 17. 7. 1942 – 17. 4. 1943 kapitán Millar (instruktoři Lt Hodgar, Lt Maxwell, Lt Nicholson, Lt Allan, Lt Heyland, Lt Balfourd-Melville). V období 22. 8. 1942 až do konce kurzů 17. 4. 1943 byl také instruktorem Lieutenant, pozdější generál, Anton Petrák.

Následující paradesantní výcvik probíhal v Ringway u Manchesteru a další doškolení v jižní Anglii. Celkem bylo naplánováno čtyřicet osm výsadků, provedeno jich bylo devětatřicet za účasti více než stovky parašutistů. Cílem výsadků byl nejen Protektorát Čechy a Morava, ale také Francie, Itálie, Slovensko nebo Jugoslávie. Mnozí z těch, kteří prošli tvrdým výcvikem ve Skotsku, se nedožili konce války. Umírali při bojových operacích, v mučírnách Gestapa, na popravištích, nebo v koncentračních táborech. Ale ani ti, kteří se dožili konce války, neměli vyhráno. Podobný osud mnohé z nich potkal v komunistických věznicích.

Památník ve skotském Arisaigu, jako vzpomínku na stovky českých a slovenských vojáků, kteří se zde, na severozápadním pobřeží Skotska, cvičili v letech 1941–1943 v boji proti nacistům, nechaly postavit česko-skotská charita Czech Memorial a Sdružení pro výstavbu památníku československým vojákům ve Skotsku, o.s.

Vlastní památník, který je vytesán ze šedomodrého sedlčanského granodioritu, navrhl akademický sochař Josef Vajce a vypracoval jej Kamenický závod Oldřich Svoboda nástupci s.r.o. (nyní Kámen Pečky s.r.o.) v Pečkách. Zobrazuje padák těsně po přistání, monumentálnost památníku je zjemněna květinovým motivem v přední části. Základní kámen a model památníku požehnal při své návštěvě České republiky 27. září 2009 v Brně-Tuřanech Svatý otec Benedikt XVI.

Památník byl před odhalením zabalen symbolicky do padáku, který poskytl 43. výsadkový prapor v Chrudimi. Slavnostně odhalen byl symbolicky na Den válečných veteránů 11. listopadu 2009 v 11 hodin.

Záštitu výstavbě památníku udělili prezident České republiky Václav Klaus a ve Skotsku Lord High Commissioner The Rt Hon. George Reid. Svoji podporu vyjádřili mimo jiné i místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták, ministr zahraničních věcí České republiky Jan Kohout a jeho předchůdce Karel Schwarzenberg, historici, řada občanských sdružení a spolků, politici obou zemí, významné osobnosti z oblasti kultury, rodná města a obce parašutistů a mnoho jednotlivců. Projekt vyjádřením své podpory mimořádně poctila Její královská Výsost Princezna Anna.


SOE - nová organizace pro koordinování, podněcování, řízení a pomáhání vlastencům z utiskovaných zemí… potřebujeme naprosté utajení, určitě fanatické nadšení… naprostou politickou spolehlivost.

Dr. Hugh Dalton, ministr pro hospodářskou válku, červenec 1940

 Special Operation Executive – SOE (Výbor pro zvláštní operace), sídlící v Londýně, vysílal do nacisty okupované Evropy tajné agenty s úkolem podporovat a organizovat odbojové skupiny, shromažďovat informace a provádět sabotáže a atentáty. Byla to extrémně nebezpečná práce a mnoho agentů padlo do rukou Gestapa nebo SS. Na konci války měl SOE na kontě několik významných úspěchů, i když nikdy nedosáhl ambiciózního cíle „zapálit Evropu“, stanoveného ministerským předsedou Winstonem Churchillem.

Útvar speciálních operací byl založen v červenci 1940 jako výraz Churchillova odhodlání bojovat s nepřítelem i za těch nejnevýhodnějších podmínek. Po porážce britské a francouzské armády získalo Německo a jeho spojenci nespornou vojenskou nadvládu nad kontinentální Evropou. Britská vláda si nepředstavovala nic menšího, než celokontinentální revoluční povstání proti nacistům a pronacistickým režimům. Ministr pro hospodářskou válku Dr. Hugh Dalton, do jehož sféry působnosti byl SOE zařazen, předvídal vytvoření hnutí podobných severoirské Sinn Fein, nebo čínských Mao Ce-tungových guerill a živení průmyslových a vojenských sabotáží, agitací, stávek dělníků, neustálé propagandy, teroristických útoků proti zrádcům a německým vůdcům, bojkotů a demonstrací s cílem postavit se hrozbě představované Hitlerem.

 Projekt speciálních výsadkových operací na území Protektorátu Čechy a Morava se začal utvářet koncem roku 1940 ve Velké Británii. Tehdejší vývoj válečných událostí se vyvíjel ve prospěch nacistického Německa, jehož vojska ovládla takřka celou Evropu, a bylo potřeba nalézt efektivní způsob k podpoře domácího ilegálního odbojového hnutí a posílení rádiového spojení s Londýnem. Původně byl čs. výsadkový program zamýšlen jako vhodný způsob dopravy sabotážního materiálu a vycvičených radiotelegrafistů, kteří se měli po seskoku dát k dispozici domácímu odboji, ale v průběhu roku 1941 vykrystalizoval nový záměr: parašutisté sami měli vytvářet vlastní zpravodajské sítě a provádět sabotážní útoky proti vybraným cílům. Protože veškerý kontakt s okupovanou vlastí (kurýrní a rádiový) měl v kompetenci II. (zpravodajský) odbor exilového Ministerstva národní obrany (MNO) v Londýně v čele s plukovníkem generálního štábu Františkem Moravcem, vycházela iniciativa vysílání parašutistů právě odtud a celý program zde byl soustředěn až do konce války. V květnu 1941 začal řízený nábor dobrovolníků z řad Československé smíšené brigády, jenž měl vytipovat patřičné množství vojáků schopných k nasazení v týlu nepřítele, ať už v Protektorátu, nebo v jiné okupované zemi.

                  V létě 1941 vznikla organizační jednotka, která ve spolupráci s britským Výborem pro zvláštní operace (Special Operations Executive – SOE) a britskou zpravodajskou službou (Secret Intelligence Service – SIS) prováděla výběr, výcvik a celkovou přípravu čs. parašutistů – zvláštní skupina D. První dobrovolníci nastupovali do utajovaných výcvikových kurzů u obce Arisaig v oblasti severozápadního Skotska od poloviny roku 1941. Do roku 1943 prošlo těmito speciálními kurzy na 300 československých důstojníků, rotmistrů a poddůstojníků. Pod dohledem britských a později i českých instruktorů prodělávali náročný výcvik fyzické zdatnosti, cvičili se v boji muže proti muži, ve střelbě a užití trhavin, v obsluze radiostanic a zejména absolvovali seskoky padákem (v Ringway u Manchesteru). Každý, kdo úspěšně zakončil výcvik, mohl na pravém rameni uniformy (pod nášivkou CZECHOSLOVAKIA) hrdě nosit odznak absolventa výsadkového kurzu – bílý hedvábný padáček, sevřený modrými perutěmi. Nešlo ale jen o tento viditelný symbol. Drtivá většina frekventantů, vedena národním cítěním a neokázalým vlastenectvím, byla rozhodnuta splnit stanovené úkoly se ctí a odpovědností vojáka.

PhDr. Jan Břečka, Brno 2010


Mobirise

Garramor STS25a

Mobirise

Garramor STS25a - rok 2010

Mobirise

Camusdarach STS25b

Mobirise

Camusdarach STS25b - rok 2010

Mobirise

Traig House STS25c

Mobirise

Traig House STS25c - rok 2010

Mobirise




Pamětní deska od gen. Ant. Petráka na Traig House



Věnování v knize Karla Čapka - Anglické listy od skupiny účastníků kurzu na Camusdarach 15. 8. - 16. 9. 1941 svému instruktorovi Ernstu Van Maurikovi.

Mobirise

Sochař Josef Vajce

a práce na památníku

Mobirise


Josef Vajce (19. září 1937, Klatovy - 15. září 2011, Praha), český akademický sochař, který svou tvorbu zaměřil na realizaci v architektuře, volné plastice a reliéfu. Do patnácti let žil v obci Běšiny u Klatov. Po té vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze - obor sochařství. Absolvoval také speciální školu v ateliéru profesora Vincence Makovského.

Mobirise

Mistr ve svém království.

Mobirise

Mistr vysvětluje. 

J. Vajce a M. Anger, červen 2009

Mobirise



Plány památníku.
Ing. Ivan Hruška - Kamenický závod Oldřich Svoboda nástupci s.r.o. (Nyní Kámen Pečky s.r.o.)

Mobirise

Studie - sádra (2009)

Mobirise

Konečný model (červen 2009)

Mobirise

Dr. Millar - představy památníku



Lom Deštno 
- výběr kamene

Mobirise
Mobirise

Kámen pro tělo památníku

(6. 7. 2009, Vajce, Dr. Millar, Matějíček)

Mobirise

Nakládání za zvuku Skotských dud

(8. 7.  2009, M. Anger jr.)

Mobirise

Mistr Vajce a kamenosochaři otec a syn Šebestovi v Pečkách

Mobirise

Práce s kamenem v Pečkách

Mobirise

Mobirise

Anger M., Vajce J. a Dr. Millar P.

Mobirise

Rozloučení a odeslání památníku do Skotska... 

Mobirise

... v Praze, Resslově ulici 26.9.2009

 (S její excelencí, velvyslankyní Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, paní Sian Ch. Mac Leod)

Stavba památníku
(Arisaig, Skotsko)

Mobirise

Arisaig, Lochaber Skotsko - místo pro památník ČS vojákům

Mobirise

Porada na vybraném místě - Arisaig (28. 7. 2009) 

Mobirise

Příprava staveniště

Mobirise

Skládání památníku

Mobirise

Betonování základů

Mobirise

Přípravné práce...

Mobirise

Usazovací práce

Mobirise

Usazovací práce

Mobirise

Počasí moc nepřálo

Mobirise

Poslední dokončovací práce

Mobirise
Mobirise
Mobirise

Zadní strana

Mobirise

Pohled zepředu

Slavnostní odhalení památníku
11. 11. 2009

Mobirise

Před odhalením

Mobirise

Před odhalením - poslední minuty

Mobirise

Mobirise

The Rebel Pipers

Mobirise

Wellemin V., pplk. Bačík J., plk. Klemeš J.

Mobirise

Děti zpívají "Amazing Grace"

Mobirise

Celkový pohled na památník

Mobirise

Mobirise

Výsadky (klikni pro zvětšení)

Mobirise

Padlí (klikni pro zvětšení)

Poděkování a podpora

"Podpořit projekt Czech Memorial je pro mne nejenom ctí, ale i povinností. Považuji za čest podpořit takovýto záměr, zejména v dnešní době, kdy lacinost, pokleslost a komerce ovládají naše životy a odvracejí naše zraky od těch nejlepších lidí a nejpodstatnějších okamžiků naší, ne tak vzdálené historie.
Moc jim děkuji a moc si jich vážím. Zároveň děkuji i těm, kteří tento projekt inicializovali a uskutečňují."

Ondřej Vetchý
Herec

"Generace, které zapomínají na odvahu a obětavost svých předků ve válce proti zlu, dávají zlu šanci znovu se pokusit o triumf."

Zdeněk Svěrák
Herec a scénárista

Věnováno vzácnému příteli, panu gen. Jaroslavu Klemešovi

Miroslav Anger sen.

..... a pár slov závěrem

Velké poděkování patří sochaři Josefu Vajcemu za návrh, práci a umělecký dozor při realizaci památníku.

Poděkování patří také členům výborů obou sdružení za nezištnou a obětavou práci.

A v neposlední řadě mnoha dárcům za jejich štědrost, bez které by nebylo možné celou akci realizovat.

Foto poskytli:

Anger Miroslav, Čabala Tomáš, Fokt Michael, Haladová Olga, Hruška Ivan, Matějíček Martin, Millar Paul, Sim Shirley

Mobirise
Mobirise
Mobirise

Západ slunce nad Arisaigem

Mobirise

Pamětní plaketa, Josef Vajce 2010 (archiv M. Anger)

Mobirise

Kontaktní formulář

Made with Mobirise - Check it