Nedaleko Loděnice u Berouna se nalézá stará trampská osada
Fort Adamson. Osada, která se do pamětí zapsala nejenom jako víkendové sídlo
slavného trampského písničkáře Emanuela
Sallyho Prkna, autora Askalony, otce Ivanky Angerové, ale ve třicátých
létech minulého století i jako místo pořádání v podstatě nejstarších
„skotských her“ u nás. A to poznamenalo i v jeho potomky s rodinou. Prvních
skotských „výstřelků“ se Miroslav
a Ivanka Angerovi dopustili s kamarády již počátkem 80. let minulého
století, kdy jsou pořádány přátelská
utkání ve fotbale v Mezné u Hřenska. Místní představovali Angličany a
Miroslav
s kamarády Skoty.
Od té doby je Skotsko nepustilo. Ale až v srpnu 1997 se jim plní jejich dávný
sen a se syny Mirkem (nyní pipemajor The Rebel Pipers) a Tondou (hráč na kytaru
a perkusní nástroje) odjíždějí na zájezd do Velké Británie a Irska. Miroslav
odjíždí mimo jiné i se záměrem opatřit si konečně skotské dudy, po kterých
se mu již v roce 1996 bezvýsledně poptávala sestra v Kanadě. A právě v Edinburgu
dochází k osudové
koupi skotských dud a cvičného chanteru. To ještě netuší, že za „rozumnou
cenu“ koupil pakistánský výrobek, vhodný maximálně k pověšení na zeď. Stejně
ale dopadli později i další zájemci o koupi skotských dud! Po návratu do Prahy
začíná cvičit na chanter podle dovezené příručky a myslí si, že během roku
bude hrát i na dudy. Ale není to tak jednoduché, jak si představoval! Dudy
stávkují, vydávají příšerné zvuky, syčí jako počůraná kamna a drony mají nepříjemně
vysoký zvuk. Shodou okolností si přečte v MF Dnes pod obrázkem skotského dudáka,
že Caledonian Society v ČR pořádá v listopadu 1997 na Novoměstské radnici
v Praze ples, kde bude hrát i pravý skotský dudák. Okamžitě si uvědomí, že
toto je jedinečná příležitost – kontaktovat onoho dudáka a nechat se poučit,
jak správně na dudy. Po krátkém pátrání je kontakt navázán. A tak již 31.
ledna 1998 na tradiční skotské akci Burns Supper v hotelu Don Giovanni, jsou
se skotským dudákem Williamem
Chipem Doehringem III. (který žije v ČR od srpna 1995 a který se zde
i oženil) domlouveny lekce na cvičný chanter. A současně se s překvapením
dozvídá, že Chip není Skot, ale Američan a nikdy ještě ve Skotsku nebyl! Bez
prodlení začne docházet k Chipovi na konzultace a dle jeho pokynů cvičí na
chanter. Dobrou inspirací byl i 13. Mezinárodní dudácký festival 27.-30.8.
1998 ve Strakonicích, kde vystupoval Washington Memorial Pipe Band z USA.
Miroslavův zájem o hru na skotské dudy utvrdil v Chipovi rozhodnutí založit
v Praze dudácký band. A tak v novinovém
článku v MF Dnes o skotském plese 21. listopadu 1998 v hotelu Holiday
Inn nabízí zájemcům bezplatnou výuku hry na skotské dudy. V krátké době se
hlásí dalších 18 zájemců (viz. Chipův
záznam z konce roku 1998). Tím byl dán základ první nekomerční školy hry
na skotské dudy v České republice.
První společná dudácká lekce se konala 11. ledna 1999 ve skotské restauraci
Chelsea´s v Praze. Z původních 19 zájemců zůstali do dnešního dne pouze tři (M. Anger, J. Krč a V. Rout).
V dubnu 2000 odjíždí M. Anger se svými šesti kolegy do dudácké školy The
National Piping Centre ve skotském Glasgow. Zde započala spolupráce s
Iainem MacDonaldem, vedoucím
– Pipe Majorem dudáckého bandu Neilston
& District Pipe Band. A právě Iain opatřil pro všechny kvalitní skotské
dudy značky Pettigrew, které nám byly předány v The
Piping Center v dubnu 2000. Od tohoto data se začíná formovat první skotský dudácký band nejen v České republice, ale i ve východní Evropě - 1st Bohemian Highland Pipers s Pipe Majorem
Williamem "Chipem" Doehringem III. V lednu 2001 se začíná učit na cvičný chanter M. Anger jr. a již v srpnu 2002 přiváží i pro něj Iain MacDonald skotské dudy. V červenci 2004 byl založen druhý skotský dudácký band v České republice - The Rebel Pipers, který byl ustanoven převážně z bývalých členů 1BHP a začíná se pod vedením I. Angerové formovat i základ bubenické sekce bandu. Od roku 2005 začínají členové nového bandu společně navštěvovat The College of Piping, taktéž v Glasgow. Mimo M. Angera jr. zde studuje i I. Angerová (skotský snare drum u vynikající skotské bubenice Alexis Ferguson), která se tak stává první českou skotskou bubenicí
a také jejich dva studenti - dudáci Jana Vlasáková (první česká skotská dudačka)
a Miroslav Sehnal. Mezi jejich učiteli se vystřídali jedni z nejlepších skotských
vojenských i civilních dudáků – Roddy MacLeod, Dougie
Pincock, Jim MacLean, Colin
MacLellan, Willie Morrison, Finlay MacDonald, Jimmy
Banks, Chris Armstrong, Paul
Warren, Gordon Walker, Gavin
Stoddart, Stuart Cassells,
Joe Wilson. Výcvik bubenické sekce probíhá od roku 2007 pod vedením čestného člena The Rebel Pipers, skotského instruktora Kena Duncana, člena vojenského dudáckého bandu
The Atholl Highlanders (soukromé armády
jedenáctého vévody z Athollu, Johna Murraye) se sídlem na Blair Atholl. Koncem roku 2007 je vedoucím - Pipe Majorem nového bandu zvolen M. Anger jr. a stálými členy bandu se stávají bubeníci a dudák z brněnského Skotského psa (David a Veronika Neckařovi, Eva Procházková, Michal Spurný). V květnu 2008 se čestným Pipe Majorem bandu stává zakladatel a první učitel hry na skotské dudy v České republice William Chip Doehring III.
The Rebel Pipers jsou první kompletní skotský dudácký band v České republice, navazující na tradice dnes již nefunkčního bandu 1st Bohemian Highland Pipers a hlásící se k tradicím skotského vojenského dudáckého bandu bývalého 21. regimentu Royal Scots Fusiliers. Band, založený v roce 2004, vystupuje v počtu 3 až 11 dudáků a 1 až 8 bubeníků (čtyři snare drum, tři tenor drum, bass drum).
Zájemci (i začátečníci) o hru na skotské dudy a bubny jsou v našem bandu vítani! Vše potřebné zajistíme. Vaše dotazy zodpovíme na uvedených telefonních číslech, nebo mailové adrese.

Jako všechny evropské země, má i Skotsko svojí vlastní hudební tradici,
kterou se odlišuje od ostatních zemí. V ní jsou zastoupeny především dudy,
harfa a housle. O dudách nám historie říká, že je to jedna z nejstarších a
nejtradičnějších forem hudby, rozšířená po celém světě.
Snad nejrannější dudy pocházejí od Asyřanů v 7. stol. před naším letopočtem
a na jednoduchý druh dud se hrálo ve starověkém Egyptě a dalších částech středního
východu. V Evropě byly nástroje podobné chanteru
dud nalezené v říčních náplavech v Holandsku a Švédsku. Pocházely z doby železné
(2500 – 2000 před naším letopočtem).
Na hradisti Weoley Castle, v Anglii byly nalezeni zbytky jednoduchého dronu (huku) z 13., nebo 14. století. Jiné součásti
dud archeologové zatím nenašli a nejstarší vystavené dudy v muzeích jsou ze 17.
stol.
První konktrétní zmínka o dudách v písemných pramenech se vztahuje na římského císaře Nerona, který prý na ně hrál. Až do 14. století byly dudy vyobrazovány z jednoduchým, nebo
dvojitým chanterem a bez dron. Teprve od 14. stol. se začaly objevovat dudy
s jednoduchými dronami, jak ukazují rytiny do kamene, třeba v Roslinském opatství.
15. a 16. století znamenalo velký rozvoj dud. Naopak v 17.a 18. století nastal
úpadek, protože v době baroka se projevil zájem o jiné dechové nástroje.
Ve Skotsku se používají tři hlavní druhy dud, nížinné Border Pipes , malé
Small Pipes a horalské Highland Pipes. Poslední jmenované se do dnešní podoby
vyvinuly před více než 200 lety a podstatně se nezměnily. Ladění se trochu
změnilo a zvuk se vylepšil natolik, že přesně naladěné a dobře hrané horalské
dudy patří mezi nejharmoničtější nástroje.
Z počátku se jednalo o sólový nástroj. Teprve po roce 1854 začínají být běžné
společné skupiny dudáků. Tímto datem (po dlouhé, byť neoficialní přítomnosti
) byly totiž dudáci zavedeni
v armádě. Později se dudácké skupiny pro udržení rytmu začaly kombinovat s
bubeníky a okolo let 1870 až 1880 se dudácké kapely staly běžnou realitou
jak v armádních, tak i v civilních kruzích.
Po bitvě u Culledonu v roce 1746 až
do roku 1782 bylo Skotům zakázáno nosit
tradiční oděv – kilt a používat skotské látky tartany.
Je však mýtem, že byla zakázána i hra na dudy.
